Gentlemanův oděv není žádný převlek. Oblečení, které nosí, obléká proto, že se v něm cítí dobře, a nikoliv aby na někoho udělal dojem. Skutečný gentleman se podřídí pouze daným okolnostem.

Edmund Burke, anglický filozof 18. století, napsal jednou svému příteli: „Král sice pozvedne gentlemana do šlechtického stavu, ale gentlemana z něj neudělá

Jedno je jasné: šaty z muže gentlemana neudělají, ale naopak opravdový gentleman zůstane gentlemanem i bez nákladného oděvu. Usuzovat z toho, že vnější dojem není důležitý, by však byla chyba.

Stojící člověk může dát pohodlně ruce do kapes, což není v Anglii považováno za nevhodné.

Gentleman důvěřuje a mlčí.

Je lepší jít životem bos nebo v ponožkách a omlouvat to náboženstvím nebo krádeží zavazadla než si obout levné boty.

Jestliže má student ročně na oblečení 1000 marek, musí věnovat polovinu těchto peněz na jeden pár bot. Ještě lepší je věnovat celou částku na boty...

Nedostatek peněz však není pravý důvod žalostného stavu bot většiny našich spoluobčanů. Podstatou je nedostatek vkusu.

Nošení klobouku patřilo až do šedesátých let k zásadám odívání, které jen málokdo zpochybňoval, ale které se porušovaly různými jinými pokrývkami hlavy, ovšem nikoli prostovlasostí. Kdo vyšel ven bez klobouku, dával jasně najevo, že pohrdá všemi společenskými normami.