240 Quotes About Czech

Zkoušeli jste někdy vyhrabat ze sněhu auto? No tak zkuste vyhrabat loď z antarktického ledu.

Nic z dějinných událostí nelze předpokládat jako obecně známé, a o dějích, jež se staly před pár lety, musím proto vyprávět, jako by byly staré tisíc let:

Ženy nehledají krásné muže. Ženy hledají muže, kteří měli krásné ženy.

Dopis Píši Ti píši psaní jsem tak rád na světě zdá se mi o líbánío tom co vykvete Je to už skoro měsíc co jsme se viděli Je to už jistě měsíc Bylo to v neděli Žijeme u nás tišea tak si člověk píše o trošku naděje Zapomněl jsem Ti sdělit že Tě mám strašně rád s nikým se nechci dělita chci Ti všechno dát Kéž bych Ti mohl říci všecko co cítívám Pošleš mi pohlednici? Sbohem už usínám IX. svazek Spisů; Básnické juvenilie

To, čemu se později naučil říkat život,byla jeho smrt, smrt, jež prý končí smrtí,ale on nevěřil, že zemře, když nyní nezemřel.A jeho pláča jeho pláč, toť láska,kterou proměnily slzy v cosi,co pomíjí, co umírá, co končí.

Měla Světlana Alexijevičová psát o hrůzách války? Ano! A má se matka zastat svého syna? Ano! No a mají se afghánští veteráni zastat svých kamarádů? Taky ano!

Kdyby tu neseděly matky těch vojáků, tak bych před tenhle soud nepřišla, přestože vím, že se mnou se nesoudí ony, ale bývalý režim. Myšlení není stranická legitimace, to do archivu neuložíte. Změnila se sice jména našich ulic, vývěsní štíty nad obchody i názvy novin, ale my jsme stále stejní. Ze socialistického tábora. Se starým lágrovým myšlením…

Co jsme vlastně zač? Proč je možné s námi provádět, co se komu zlíbí? Vrátit matce místo syna zinkovou rakev a pak ji přesvědčit, aby žalovala spisovatelku, která napsala, jak ona nemohla svého syna na rozloučenou ani políbit a jak výtažkem z bylin omývala a poté hladila jen zinkový plech… Co jsme to za lidi?

Tehdy jsem ještě nebyl dost zkušený, abych si u něj všiml nadměrného používání zájmen my/oni, nikoliv já. Čím bezvýznamnějším se někdo navenek činí, tím důležitější pravděpodobně je (a naopak).