240 Quotes About Czech

Rakousko, kdysi považované za jednu z nejsilnějších a nejlépe řízených zemí v Evropě, se stalo zranitelným vlivem své polohy uprostřed Evropy: kdykoli se kontinent zatřásl, dolehla sem odezva. Mnohojazyčný ráz říše ji též činil snadným terčem sílící vlny nacionalismu, síly, která byla ještě o generaci dříve v podstatě neznámá.

V mezinárodním uspořádání v éře studené války se odrážely dva typy rovnováhy, poprvé v dějinách navzájem podstatně nezávislé: jednak nukleární rovnováha mezi SSSR a USA, jednak vnitřní rovnováha uvnitř Severoatlantické aliance, jejíž působení bylo v podstatné míře psychologické. Evropa uznala americké prvenství výměnou za poskytnutí americké nukleární ochrany.

Žádná společnost nikdy neměla sílu, žádný vůdce odolnost a žádná víra energii nutnou k tomu, aby své zákony prosadila trvale na celém světě. Univerzální moc se prokázala jako nedosažitelná a islám v tomto bodě není výjimkou.

Pokud řádu nelze dosáhnout obecnou shodou ani jej vnutit silou, pak nelze jinak než jej za cenu katastrof a nelidskostí ukout ze zkušenosti chaosu.

Pokud je vláda považována za božskou, pak je každý projev nesouhlasu vnímán jako blasfémie, a nikoli politická opozice.

Podobně jako Machiavelli podává i Kautilja analýzu toho světa, který měl reálně před sebou, a poskytuje nikoli normativní, ale praktické vodítko k jednání. Staví přitom na stejné morální bázi jako Richelieu, který žil o téměř dva tisíce let později: stát je křehká struktura a státník nemá morální právo riskovat, že etické ohledy ohrozí jeho další existenci.

Režim v Severní Koreji nenaplňuje žádný – dokonce ani svůj vlastní, komunistický – akceptovaný princip legitimity. Jeho hlavním výkonem je, že dokázal zkonstruovat několik jaderných zbraní. K vedení války se Spojenými státy nemá žádnou vojenskou kapacitu, avšak existence těchto zbraní s sebou nese politické důsledky, jež neskonale převyšují jejich možný vojenský užitek.

Řečeno slovy Rooseveltova oblíbeného pořekadla, Amerika bude „mluvit tiše a držet silnou hůl“.

(jak to chmurně zhodnotil britský premiér Lloyd George) „množství malých států, mnohdy složených z lidí, kteří si nikdy předtím neustavili stabilní vládu, avšak bez výjimky zahrnujících velké množství Němců, kteří se halasně domáhají znovusjednocení s rodnou zemí“.