Michal Kolář
Michal Kolář: A Life of Perseverance and Achievement
Full Name and Common Aliases
Michal Kolář is a Slovak professional tennis player born on November 6, 1973.
Birth and Death Dates
November 6, 1973 - (still alive)
Nationality and Profession(s)
Slovakian, Professional Tennis Player
Early Life and Background
Growing up in Slovakia, Michal Kolář was introduced to the game of tennis at a young age. His early start would prove instrumental in his future success as he honed his skills through dedication and perseverance.
With the support of his family, Kolář pursued a career in professional tennis, navigating the complexities of international competition while staying true to his roots.
Major Accomplishments
Throughout his illustrious career, Michal Kolář has achieved numerous accolades that solidify his position as one of the most accomplished Slovak tennis players. Some highlights include:
- Achieving a career-high singles ranking of 49 in the world
- Capturing two ATP singles titles: one in 2002 and another in 2005
Kolář's tenacity on the court has earned him recognition beyond his impressive wins, as he continues to inspire aspiring tennis players worldwide.
Notable Works or Actions
Michal Kolář's professional career is a testament to his unwavering commitment to the sport. Beyond his on-court achievements, he remains an ambassador for Slovak tennis, participating in various initiatives that promote the development of young athletes and encourage their pursuit of excellence.
This dedication extends beyond his playing days, as he now serves as an advocate for the sport, ensuring its continued growth and popularity.
Impact and Legacy
Michal Kolář's impact on the world of tennis is multifaceted. His unwavering perseverance has not only earned him numerous accolades but also inspired countless young athletes to chase their dreams.
As a role model within his community, he embodies the spirit of hard work, determination, and passion that defines the sport. Through his actions both on and off the court, Kolář leaves an indelible mark on the world of professional tennis.
Why They Are Widely Quoted or Remembered
Michal Kolář's remarkable career is marked by a series of achievements that demonstrate his unwavering commitment to excellence. Beyond his impressive wins, he remains remembered for his unshakeable perseverance and dedication to the sport.
As an enduring figure in Slovak sports, Kolář continues to inspire generations of aspiring tennis players with his life story - one of passion, hard work, and the pursuit of greatness.
Quotes by Michal Kolář
Michal Kolář's insights on:

Ten, kdo nezná mimikry šikanování, přes veškerou poctivou snahu pomoci neuspěje. V případech mohutných a "neprůstřelných" protiléčebných systémů nemá smysl se vyčerpávat beznadějným bojem a je třeba dítě vyjmout z patologického prostředí.

Při provalení a medializování šikany se (ředitelé škol) cítí krajně ohroženi. Mají dojem, že kdyby připustili šikanu, byli by potom úplně špatnými řediteli a i celá škola by byla špatná. Zaplaví je pocity viny, trapné pocity, že nějakým způsobem úplně selhali. Proto se brání většinou na nevědomé úrovni svalováním viny na oběť a rodiče.

V případě, že ve skupině není silná pozitivní podskupina, činnost jádra agresorů může nerušeně pokračovat a přinese i plody. Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem.

V případě, že skupina onemocněla čtvrtým a pátým stadiem šikanování, musíme ji nejdříve rozbít a vytvořit novou konstelaci žáků, která dává naději na úspěšnou léčbu. Důvodem je síla protiúzdravného systému a zakořenění norem šikanování. Vždy je nutné jádro agresorů ze skupiny vyloučit. Ve zvlášť obtížných případech je potřebné rozdělení i zbytku třídy například prostřednictvím sloučení s paralelní třídou.

Při rozhovoru s obětí je důležité, aby o tom nevěděli ostatní žáci. Je potřeba ji ochránit před možnou pomstou agresorů a nebezpečím odmítnutí třídou jako bonzáka.

S informací o šikaně přicházejí často do školy rodiče. Pedagogové by neměli jejich výpověď zpochybňovat, reagovat obranně (říkat, že to není možné) a vyjadřovat nedůvěru. Škola by měla být na podobné situace připravena, vědět tedy, jak situaci řešit. Prakticky to znamená domluvit se s rodiči na spolupráci, na způsobu ochrany dítěte, ubezpečit je, že pomůžeme, a naznačit příští kroky.

Pozdní následky u brutálních a kriminálních šikan se podobají syndromu vyhlazovacích táborů. Jejich hlavní znaky jsou nápadně podobné: chronické depresivní vztahy, sebedestrukce, poruchy přizpůsobivosti a narušený vývoj osobnosti. Dá se to vysvětlit tím, že oběti zakoušejí kvalitativně stejné pocity - strach o život, krajní ponížení a zbavení práv. Vnější podmínky samozřejmě nejsou u šikanování ani zdaleka tak extrémní, nicméně mechanizmus narušení křehké lidské integrity je podobný.

Šikanování někdy funguje jako nouzová forma vztahu. Vztah agresora k oběti bývá intenzivní, může mít až charakter závislosti. Sténání a vzlykání oběti je mučitelem chápáno jako projev, který je věrohodný a je určen pouze pro něj.

Podstatné však přitom je, aby ředitel přijal svůj podíl odpovědnosti v boji proti šikaně a hledal s odborníky cestu, jak pomoci. Tento zdánlivě lehký úkol je však ve skutečnosti mimořádně těžký. Normální slušný a odborně nepřipravený člověk je odsouzen k morálnímu ztroskotání.

Je tedy chybou, když se pedagog nechá oklamat bezvadným chováním a při vyšetřování předem vyloučí jako pachatele tzv. slušné a úspěšné žáky. Někdy je tato chyba korunována tím, že se pedagog s důvěrou na agresora obrátí a požádá ho o pomoc při hledání odpovědi, jak rozetnout gordický uzel nepravd a polopravd.